Adaptační kurzy prvních ročníků

Adaptační kurzy prvních ročníků

Adaptační kurz třídy K1GM

Ve dnech 9. – 11.9. 2024 se třída K1GM zúčastnila adaptačního kurzu, který proběhl v Harrachově. V den odjezdu na kurz bohužel došlo k prudké změně počasí, kdy po krásných dnech nastaly dny deštivé a mlhavé. Přesto jsme se ale nenechali rozhodit a kurz si naplno užili. Drobné mrholení nás neodradilo ani před výlety – nejsme přeci z cukru! 😊

První den jsme přeci jen kvůli dešti strávili většinu dne na chatě. Navečer se ale počasí umoudřilo a vyrazili jsme na krátkou procházku Harrachovem. Druhý den jsme absolvovali celodenní túru na hřebeny Krkonoš (Dvoračky, Mohyla Hanče a Vrbaty, Labská Bouda, Pramen Labe, Vosecká bouda). Bohužel panoramata, za kterými jsme se v dešti a mlze plahočili, se nekonala.

Během kurzu nás také navštívil dobrovolný člen Horské služby, který nám přiblížil  činnost této organizace, a hlavně dětem poskytl cenné rady ohledně bezpečného pohybu v horách, jak v létě, tak v zimě.

Domnívám se, že kurz splnil svůj účel. Žáci se blíže poznali, popovídali si i jinak než ve školních lavicích a věřím, že mnozí navázali i přátelství.

 

Adaptační kurz na M1L na vrcholcích Krkonoš

Ve středu 11. září vyrazilo 24 žáků třídy M1L na adaptační kurz do Špindlerova Mlýna. Po tropických dnech předchozího týdne bylo příjemné se konečně osvěžit na hřebenech Krkonoš, kde jsme v nadmořské výšce 1240 m n. m. kompletně osídlili chatu Špindler. Vzhledem k nepříznivé předpovědi počasí na další dny jsme na nic nečekali a ihned po obědě jsme vyrazili na výlet po hřebenech směrem ke Sněžným jámám. Sněžné jámy jsme navzdory velké oblačnosti našli, nicméně výhledy do širokého okolí nám tentokrát zůstaly bohužel skryty. Další den v očekávání deštivého počasí jsme vyplnili indoor aktivitami - dopoledne a večer jsme tužili třídní kolektiv prostřednictvím teambildingu. Odpoledne jsme vyrazili potrénovat bowling do centra Špindlerova Mlýna. Trénovali všichni, nikdo tedy neprohrál. Naštěstí déšť dopoledne vystřídalo sněžení, takže jsme ani tentokrát nezmokli.😀 Poslední den v pátek 13. září jsme se probudili do bílého rána. Sníh rychle přibýval, lyže jsme ve výbavě vzhledem k plánovanému lyžařskému kurzu neměli, takže jsme ani tentokrát neotáleli a ihned po snídani jsme vyrazili na zpáteční cestu. Ta nám díky čerstvému větru uběhla rekordně rychle😎, takže již za půl hodiny jsme seděli v autobuse, který s námi vyrazil zpět do Vysokého nad Jizerou.

 

Adaptační kurz třídy O1S - report studentů

Také třída O1S se zúčastnila v počtu 21/29 jednoho dílu seriálu adaptačních kurzů, tentokrát v Harrachově a v dramatické době po intenzivních deštích, tedy v období 16.-18.09.2024.

Možná i tyto okolnosti sehrály svou roli v účasti, zde je hodnocení některých studentů:

„V pondělí 16.9. jsme vyrazili každý svou cestou do Harrachova, kde jsme měli sraz před chatou V Zákoutí. Poté jsme vyrazili k Mumlavským vodopádům, které byly rozbouřené v důsledku nedávných povodní. Odpoledne byl turnaj v minigolfu a pak jsme šli spát. 

 V úterý 17.9. byl celodenní výlet na Dvoračky, kdy jsme vyrazili dopoledne na lanovku na Čertovu horu a poté jsme se vydali na Dvoračky, kde jsme si dali občerstvení a pak jsme vyrazili na Malou kotelní jámu. Poté jsme šli zpátky na chatu. Celkem jsme urazili 20 kilometrů. 

 Ve středu 18.9. jsme se nasnídali a jeli jsme do školy.“ 

O.H.

 

„Adaptační kurz jsme si užili ve všech ohledech. Seznámili jsem se více mezi sebou, zvykli jsme si na sebe a myslím si, že dobrý. 

Výlety nám také vyhovovali, si myslím, byla zábava. 

Stravování bylo vynikající, moc jsme si pochutnali na guláši. 

Přednáška o horské službě byla docela zajímavá.“

I.D.

 

„Bohužel jsem se nemohl zúčastnit adaptačního kurzu, který proběhl minulý týden, protože jsem onemocněl. V předvečer odjezdu jsem pocítil výrazné příznaky nachlazení, jako byla horečka, bolest v krku a kašel. Navštívil jsem lékaře, který mi doporučil klid na lůžku a odpočinek, abych se rychle zotavil a předešel komplikacím. Bylo mi líto, že jsem nemohl na kurz odjet, ale musel jsem se řídit radami lékaře a zůstat doma. 

 Adaptace na nové prostředí a kolektiv je pro mě důležitá, proto mě absence na kurzu mrzí o to víc. Rád bych se účastnil aktivit, které by mi pomohly lépe poznat své spolužáky a navázat s nimi přátelské vztahy. Věřím, že by mi to usnadnilo začátek školního roku a přispělo k lepšímu začlenění do kolektivu. 

 

I přes nepřítomnost na kurzu doufám, že budu mít možnost se dodatečně zapojit do některých třídních aktivit, které by mohly napomoci k lepší adaptaci. Děkuji za pochopení a doufám, že se budu moci co nejdříve plně zapojit do školního života.“

P.S. 

 

Adaptační kurz třídy M1A  na Pardubické chatě v Kořenově

Adaptační kurz třídy M1A proběhl ve dnech 18. - 20.9 v již osvědčeném rekreačním středisku Pardubické chaty - Kořenov. Celkem 26 žáků třídy se za krásného podzimního počasí v rámci třídenního pobytu zúčastnilo pochodu na rozhlednu Štěpánka, dále pak zajímavé a nevšední návštěvy Hornického muzea v Harrachově, která byla spojena s téměř hodinovou exkurzí ve štole, využívající se před desítkami let k těžbě nerostů.  Další akcí v Harrachově byl výjezd lanovkou na Čertovu horu, odkud bylo možné rozhlédnout se po celém okolí Jizerských hor a Krkonoš. 

Večerní program probíhající v areálu Pardubických chat měl za účel zapojit žáky do teamových aktivit a her, což se nad očekávání vydařilo. Celá akce byla zakončena pátečním ranním pochodem do Tanvaldu, odkud se žáci plni zážitků vydali do svých domovů.   

 

Adaptační kurz A1T

Původní termín 16. září se nakonec kvůli vytrvalým dešťům a zimě o den posunul. Ale vyplatilo se! Jak se ukázalo – čekaly nás 3 mimo školu společně strávené prosluněné zářijové dny.

Od 17. do 19. září se naší základnou stal útulný hostinec U Rudy ve vesničce Vrát v kopcích nad Malou Skálou. Z Vysokého jsme v úterý vyráželi na kolech v počtu 27 žáků (z celkových 29 – palec nahoru!) a 2 učitelů lehce po půl 9., a kolem poledne už nás s úsměvem a s voňavým gulášem vítali majitelé hostince – p. Démon se svojí ženou Miládkou, odpoledne jsme proběhli skalní město Besedice, a pak jsem už jen seděli a povídali a sbírali síly na další den.

Ve středu jsme po snídani sjeli dolů k Jizeře na Malou Skálu, kde jsme zaparkovali kola a vydali se na hrad Vranov a vyhlídku Pantheon, ze které jsme pozorovali Suché skály, Jizeru, která se po povodňovém stavu zase vrátila do svého koryta, ale stále tekla o trochu rychleji, než tomu na konci léta bývá, a hlavně šlajsnu maloskalského jezu, do jejíž vln jsme se měli za chvíli na loďkách vrhnout… A vrhli jsme se! A nikdo neplaval… S malou zastávkou na Zrcadlové koze jsme bez problémů spluli do Dolánek a odtamtud frčeli na koloběžkách proti proudu vyzvednout si kola a pro mnohé zdánlivě nekonečným kopcem stoupat od Jizery na Vrát, kde nás čekala výborná večeře a opět chvíle společného povídání.

Čtvrtek, tam byl plán jasný – dostat se na kolech bez nehod a včas na oběd do Vysokého zpátky. Povedlo se.